|
|
Použití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci huminových látek izolovaných z oxyhumolitu
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce byla optimalizace frakcionace huminových látek (HL) pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě TLC, aby mohla být využitelná k fyzikálně-chemické charakterizaci získaných jednotlivých organických frakcí. Z důvodu vysokého obsahu HL v přírodní matrici oxyhumolit bylo toto oxidované hnědé uhlí zvoleno jako zdroj těchto biokoloidních sloučenin, které byly izolovány na základě mezinárodního postupu IHSS. Vzorek nativního oxyhumolitu a oxyhumolit po extrakci byl charakterizován termickými technikami jako je termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Výše zmíněné vzorky oxyhumolitu byly dále analyzovány pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací, a to zejména z důvodu hlubšího pochopení jejich struktury ve smyslu organické matrice obsahující HL. Charakteristika izolovaných HL byla provedena následujícími termochemickými a spektrometrickými technikami, elementární analýzou, termogravimetrií, molekulovou absorpční spektrometrií v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření (UV/Vis), infračervenou spektrometrií s Fourierovou transformací a fluorescenční spektrometrií v ustáleném stavu. K fyzikálně-chemické charakterizaci jednotlivých organických frakcí byla využita metoda molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a steady-state fluorescenční spektrometrie.
|
|
|
Fluorescenční třípásmový reader
Škrabalová, Denisa ; Čolláková, Jana (oponent) ; Dostál, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice testování a návrhu laboratorního optického přístroje nazývaného třípásmový fluorescenční reader, jenž je určený pro fluorofory Alexa Fluor 488, Alexa Fluor 555 a Alexa Fluor 647. Obsahuje teoretickou část s klíčovými vědomostmi nejenom z oblasti přírodních věd, jakými jsou fyzika, chemie, biologie, ale také současné technické možnosti, které jsou nezbytné pro zpracování praktické části. V praktické části se nachází vypracování cílů bakalářské práce, kterými jsou měření a vyhodnocení zkoumaných vzorků pomocí monochromátoru, pořízení a vyhodnocení snímků pomocí stávající soustavy, sestavení spektrální analýzy propustnosti, tvorba a simulace vlastního řešení soustavy a vytvoření konstrukčního návrhu. Po proměření vzorků a přístroje i vytvoření simulace, byl zhotoven mechanický model sestavy readeru.
|
|
|
Kultivace vrstvy buněk v mikrofluidním systému
Kachan, Ksenia ; Svoboda, Ondřej (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Teoretická část této práce se zabývá popisem principů kultivace buněk in vitro a moderních in vitro modelů pro kultivaci endoteliální buněčné vrstvy. V práci jsou dále popsány principy konfokální a fluorescenční mikroskopie. Praktická část je věnována práci s buněčnými kulturami a realizaci experimentu, který spočívá v kultivaci buněčné vrstvy v mikrofluidním systému. Buněčná vrstva byla během experimentu snímána konfokálním laserovým skenovacím mikroskopem Leica TCS SP8 X. Pro zpracování a analýzu pořízených snímku byl navržen algoritmus v programovacím prostředí MATLAB.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě (TLC) k frakcionaci huminových látek
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo navrhnout a optimalizovat metodu frakcionace organické hmoty huminových látek (HL) pomocí tenkovrstevné chromatografie TLC. Standardy HL Pahokee Peat byly charakterizovány termochemickými a spektrometrickými technikami jako je termogravimetrie, elementární analýza, UV/Vis a infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. K fyzikálně-chemické charakterizaci organických frakcí bylo využito molekulové absorpční spektrometrie v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření a steady-state fluorescenční spektrometrie. Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluoroforů huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce odpovídající huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšší aromaticitou, střední molekulovou hmotností a v neposlední řadě i vyšším obsahem kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře. Naproti tomu organické frakce odpovídající proteinovým konstitučním jednotkám se vyznačovaly velmi nizkými hodnotami indexu humifikace, které vypovídají o mikrobiálním původu těchto organických látek během geneze HL Pahokee Peat.
|
|
|
Fluorescenční sondy pro studium vlastností hydrogelových systémů
Máčala, Jakub ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi použití vybraných fluorescenčních sond ke studiu vlastností hydrogelových systémů. Vybranými fluorescenčními sondami byly Prodan pro studium polarity, HPTS pro studium pH prostředí a komplex platiny [2,6-Bis(2-pyridyl)fenyl-C,N,N]chloroplatina kvůli svým unikátním fluorescenčním vlastnostem a potenciálu například pro měření přenosu energie v hydrogelových systémech. Spektrální vlastnosti fluoroforů byly nejprve definovány ve vybraném souboru rozpouštědel o různé polaritě pomocí metody stacionární fluorescenční spektroskopie. Vlastnosti sondy HPTS byly rovněž zkoumány v pufrech o různém pH. Následně byly připraveny hydrogely na bázi hyaluronan-septonex a na bázi dextran-SDS s inkorporovaným fluorescenčními sondami. Měření stacionární fluorescence fluoroforů z prostředí hydrogelů probíhalo pomocí optických vláken fluorimetru. Bylo zjištěno, že sondy Prodan a HPTS se zdají býti vhodným prostředkem ke studiu polarity a pH hydrogelů a pravděpodobně budou moci být použity pro studium hydrogelů i dalšími technikami, jako je fluorescenční mikroskopie, zatímco komplex platiny je kvůli nízké intenzitě fluorescence a možnému zhášení polárním vodným prostředím nejspíše dále nepoužitelným pro další měření.
|
|
|
Použití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci huminových látek izolovaných z oxyhumolitu
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce byla optimalizace frakcionace huminových látek (HL) pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě TLC, aby mohla být využitelná k fyzikálně-chemické charakterizaci získaných jednotlivých organických frakcí. Z důvodu vysokého obsahu HL v přírodní matrici oxyhumolit bylo toto oxidované hnědé uhlí zvoleno jako zdroj těchto biokoloidních sloučenin, které byly izolovány na základě mezinárodního postupu IHSS. Vzorek nativního oxyhumolitu a oxyhumolit po extrakci byl charakterizován termickými technikami jako je termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Výše zmíněné vzorky oxyhumolitu byly dále analyzovány pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací, a to zejména z důvodu hlubšího pochopení jejich struktury ve smyslu organické matrice obsahující HL. Charakteristika izolovaných HL byla provedena následujícími termochemickými a spektrometrickými technikami, elementární analýzou, termogravimetrií, molekulovou absorpční spektrometrií v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření (UV/Vis), infračervenou spektrometrií s Fourierovou transformací a fluorescenční spektrometrií v ustáleném stavu. K fyzikálně-chemické charakterizaci jednotlivých organických frakcí byla využita metoda molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a steady-state fluorescenční spektrometrie.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě (TLC) k frakcionaci huminových látek
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo navrhnout a optimalizovat metodu frakcionace organické hmoty huminových látek (HL) pomocí tenkovrstevné chromatografie TLC. Standardy HL Pahokee Peat byly charakterizovány termochemickými a spektrometrickými technikami jako je termogravimetrie, elementární analýza, UV/Vis a infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. K fyzikálně-chemické charakterizaci organických frakcí bylo využito molekulové absorpční spektrometrie v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření a steady-state fluorescenční spektrometrie. Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluoroforů huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce odpovídající huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšší aromaticitou, střední molekulovou hmotností a v neposlední řadě i vyšším obsahem kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře. Naproti tomu organické frakce odpovídající proteinovým konstitučním jednotkám se vyznačovaly velmi nizkými hodnotami indexu humifikace, které vypovídají o mikrobiálním původu těchto organických látek během geneze HL Pahokee Peat.
|
|
|
Fluorescenční sondy pro studium vlastností hydrogelových systémů
Máčala, Jakub ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi použití vybraných fluorescenčních sond ke studiu vlastností hydrogelových systémů. Vybranými fluorescenčními sondami byly Prodan pro studium polarity, HPTS pro studium pH prostředí a komplex platiny [2,6-Bis(2-pyridyl)fenyl-C,N,N]chloroplatina kvůli svým unikátním fluorescenčním vlastnostem a potenciálu například pro měření přenosu energie v hydrogelových systémech. Spektrální vlastnosti fluoroforů byly nejprve definovány ve vybraném souboru rozpouštědel o různé polaritě pomocí metody stacionární fluorescenční spektroskopie. Vlastnosti sondy HPTS byly rovněž zkoumány v pufrech o různém pH. Následně byly připraveny hydrogely na bázi hyaluronan-septonex a na bázi dextran-SDS s inkorporovaným fluorescenčními sondami. Měření stacionární fluorescence fluoroforů z prostředí hydrogelů probíhalo pomocí optických vláken fluorimetru. Bylo zjištěno, že sondy Prodan a HPTS se zdají býti vhodným prostředkem ke studiu polarity a pH hydrogelů a pravděpodobně budou moci být použity pro studium hydrogelů i dalšími technikami, jako je fluorescenční mikroskopie, zatímco komplex platiny je kvůli nízké intenzitě fluorescence a možnému zhášení polárním vodným prostředím nejspíše dále nepoužitelným pro další měření.
|
|
|
Kultivace vrstvy buněk v mikrofluidním systému
Kachan, Ksenia ; Svoboda, Ondřej (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Teoretická část této práce se zabývá popisem principů kultivace buněk in vitro a moderních in vitro modelů pro kultivaci endoteliální buněčné vrstvy. V práci jsou dále popsány principy konfokální a fluorescenční mikroskopie. Praktická část je věnována práci s buněčnými kulturami a realizaci experimentu, který spočívá v kultivaci buněčné vrstvy v mikrofluidním systému. Buněčná vrstva byla během experimentu snímána konfokálním laserovým skenovacím mikroskopem Leica TCS SP8 X. Pro zpracování a analýzu pořízených snímku byl navržen algoritmus v programovacím prostředí MATLAB.
|
|
|
Fluorescenční třípásmový reader
Škrabalová, Denisa ; Čolláková, Jana (oponent) ; Dostál, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice testování a návrhu laboratorního optického přístroje nazývaného třípásmový fluorescenční reader, jenž je určený pro fluorofory Alexa Fluor 488, Alexa Fluor 555 a Alexa Fluor 647. Obsahuje teoretickou část s klíčovými vědomostmi nejenom z oblasti přírodních věd, jakými jsou fyzika, chemie, biologie, ale také současné technické možnosti, které jsou nezbytné pro zpracování praktické části. V praktické části se nachází vypracování cílů bakalářské práce, kterými jsou měření a vyhodnocení zkoumaných vzorků pomocí monochromátoru, pořízení a vyhodnocení snímků pomocí stávající soustavy, sestavení spektrální analýzy propustnosti, tvorba a simulace vlastního řešení soustavy a vytvoření konstrukčního návrhu. Po proměření vzorků a přístroje i vytvoření simulace, byl zhotoven mechanický model sestavy readeru.
|
host ::
RSS.